Bakalářský program začne od září v novém pojetí. Studium bude mnohem více propojeno s praxí.
Reakreditace bakalářského studijního programu Ekonomika a management přinesla jednu podstatnou změnu, studijní program se z akademicky orientovaného proměnil na profesní. Mimo jiné to znamená, že noví studenti se budou více setkávat s odborníky z praxe a součástí studia bude i tříměsíční stáž ve vybrané firmě. Proč k tomuto kroku MÚVS ČVUT přistoupil, jaké jsou plány do budoucna nebo jaký by měl být „ideální“ student, se dozvíte v rozhovoru s ředitelkou ústavu prof. PhDr. Vladimírou Dvořákovou, CSc.
Proč jste se pro takovou změnu rozhodli?
Poptávka po kvalifikované pracovní síle, nejen ta současná, ale i ta za 10, 20, 40 let, kdy naši studenti budou stále v pracovním procesu, bude nesporně orientovaná na lidi, kteří dokáží propojit akademické znalosti a zkušenosti s praxí. My chceme, aby se studenti od počátku naučili propojovat své znalosti s tím, co se děje. A je nám jasné, že budoucnost bude jiná oproti tomu, co se děje teď. Ale schopnost reagovat na nové věci, mít kreativní přístup, umět přemýšlet o problémech, to vše bude stále potřeba.
Nemusí mít studenti obavy, že v té akademické části o něco přijdou?
Posilování spolupráce s praxí vůbec neznamená, že bychom zásadním způsobem snižovali akademické nároky, jde jen o určitý posun. Když jsme porovnávali programy zahraničních univerzit s podobným zaměřením, tak praxe (bývá označována jako internship) je součástí všech kvalitních studijních programů.
Jak budou vypadat reálné změny ve výuce?
Spolupráce s praxí má mnoho podob. První, a to je u toho profesně orientovaného bakalářského programu už naprosto jasné, je zapojení odborníků z praxe přímo do výuky. Druhá podoba je spjata s povinnou tříměsíční pracovní stáží ve firmách. Může to působit trochu zastrašujícím způsobem, ale popravdě řečeno, studentům to dá mnoho i v případě, že budou mít nějakou negativní zkušenost. Dostanou se poprvé výrazněji do prostředí, kde jsou na ně kladeny pracovní nároky a jsou zároveň pod drobnohledem v tom, co a jak dělají. Pohybují se v kolektivu, kde již nejsou jen učitelé a spolužáci, ale pracovní týmy jsou věkově rozrůzněné, hierarchicky strukturované. Budou už v pracovním prostředí, ale ještě v rámci studia. Budou mít stále určitou rezervu a možnost si říct, že chybami se člověk učí.
Praxe už jste vyzkoušeli v rámci pilotního režimu, jak to probíhalo?
Praxe v rozsahu jednoho měsíce probíhá už čtvrtý semestr. Máme za sebou první vyhodnocení, kdy jsme zjišťovali od studentů i firem, zda se někde objevil nějaký problém nebo s čím si studenti například neví rady. Garant Ing. Petr Makovský Ph.D. to nyní řeší s vyučujícími a společně vyhodnocují, kde je například v některém z předmětů něčemu věnovat větší pozornost nebo něco vložit. Také víme, že si naši studenti vedou dobře. Zhruba dvě třetiny z nich dostalo po skončení praxe nabídku pracovního místa. Někomu se tříměsíční praxe může zdát dlouhá, ale studentům přinese obrovskou životní zkušenost. Během této doby se dostanou k již skutečné a samostatné práci. A ještě jednu věc je nutné si uvědomit. Praxe se promítne i do pracovního životopisu. A právě třeba to, zda a kde byla uskutečněna praxe, jaké zkušenosti si student odnesl, může rozhodovat o získání kvalitní pracovní pozice v zajímavé firmě.
To je předpokládám také jeden z důvodů, proč jste ke změně přistoupili. Aby studenti získali zajímavou položku do životopisu.
Životopis je důležitý, ale samozřejmě v tom vidím hlubší smysl. Když se studenti od počátku naučí propojovat vysokoškolské studium s praxí, tak to později určitě dokážou i v rámci celoživotního vzdělávání. Vysokoškolské studium je obdobím hledání a dotváření osobnosti. A praktické zkušenosti jsou podstatné pro to, aby se osobnost mohla skutečně dotvořit. Studenti se naučí přemýšlet o kontextu nejen svých teoretických znalostí, ale i těch praktických. A to je ten klíčový způsob myšlení, který bychom chtěli, aby studenti během studia získali.
Důležitost propojení teorie s praxí není na MÚVS ČVUT novinkou. K jakému posunu nyní dochází?
Tradičně klademe ve výuce důraz na to, aby studenti něco sami vytvářeli, řešili konkrétní problémy. V tomto směru byl přechod k profesně orientovanému bakalářskému studiu zcela logický. Není úplně jednoduché pojmout výuku tak, aby studenti dokázali aplikovat znalosti, které se naučili. Například jsme hodně diskutovali, jak studentům přiblížit matematiku. Ta je pro každého ekonoma velmi důležitá a my chceme, aby si studenti uvědomovali, k čemu slouží postupy, které se učí. Aby vnímali její význam pro obor, který si vybrali.
Bude se do budoucna změna programu z akademicky na profesně orientovaný týkat i magisterského studijního programu Projektové řízení inovací?
U magisterského programu jsme také prošli reakreditací, ale nedělali jsme změnu na profesně orientovaný. A to hlavně z důvodu, že jsme nechtěli najednou organizovat velké množství praxí pro bakaláře i magistry. Nechceme, aby praxe představovaly jen formální splnění povinnosti, klademe důraz na kvalitu. Profesně orientovaný magisterský program začneme připravovat během dvou let.
MÚVS ČVUT klade důraz také na výuku v angličtině, plánujete nějaké rozšíření v tomto směru?
Bakalářské a magisterské ekonomické programy, které máme v češtině, máme i v angličtině. V bakalářském studijním programu klademe důraz na jazykovou přípravu, studenti mají také povinnost absolvovat některé kurzy v angličtině. Mohou jet na semestr do zahraničí v rámci programu Erasmus. Pohybují se skutečně v mezinárodním prostředí. V tomto směru nedochází k žádným změnám při přechodu k profesně orientovanému studiu. Myslím, že není podstatné ani tak množství programů, ale spíš ty stávající takříkajíc vyšívat. Naším cílem není vytvářet nové, ale vnímat to, co studenti potřebují s tím, jak se svět mění. A on se mění velmi rychle.
Jak moc vnímáte důležitost zázemí ČVUT?
Jedná se o nejstarší technické učení v Evropě a v současnosti prestižní univerzitu, jejíž diplom má velkou váhu. Nejde přitom jen o diplom, ale o zázemí této univerzity, jež umožňuje nastavit unikátní koncepci výuky v oblasti ekonomie. Samozřejmě, že naši studenti jsou ekonomové, nechci tvrdit, že se stávají techniky. Ale snažíme se o to, aby tu techniku pochopili na úrovni manažerů, kteří potom rozhodují například o inovačních procesech. Nepřispívají sami k technickým řešením, ale potřebují odborníkům rozumět. Velká výhoda je i členství ČVUT v konsorciu evropských technických univerzit – EuroTeQ. S tím je spojená také široká nabídka kurzů, kterou mohou studenti absolvovat. Většina z nich je online, díky tomu může náš student z domova navštěvovat například špičkový kurz na univerzitě v Mnichově.
Vnímáte u studentů rozdíly v tom, jak moc jsou do studia zapálení?
Samozřejmě, někdo může v zásadě projít tak, že si udělá všechny zkoušky, splní základní povinnosti a odchází do života. Má řekněme standardní znalosti, aniž by získal něco navíc, co škola nabízí. A pak jsou studenti, kteří jsou aktivní od počátku, jezdí na stáže, zapojují se do více kurzů, než je povinnost mít, vyhledávají nejrůznější soutěže. Takové pak rádi oceníme.
Na závěr, jak byste popsala „ideálního“ studenta MÚVS ČVUT?
V tom bychom se asi sešli s mnoha dalšími univerzitami. Samozřejmě musí mít základní studijní předpoklady. Měl by se také zajímat o věci kolem sebe a chtít se něco dozvědět, být schopen pracovat v týmu, mít nápady, být kreativní. To je hodně důležité a my se kreativitu ve studentech snažíme podporovat. Dále by měl umět překonávat překážky a být si vědom toho, že když něco chce, tak pro to musí něco udělat a chvíli to trvá. Vysokoškolský diplom neříká jenom to, že člověk umí to a ono podle nějakých standardů. Ale dokládá, že se dokázal vyrovnat s těžkostmi, rozvrhnout si čas a někdy pracoval i pod tlakem, aby studium dokončil. To je důležité pro život i pro budoucí praxi.
