Na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT vystoupil 29. října 2025 David Guralnick, prezident společnosti Kaleidoscope Learning a International E-Learning Association (IELA), zakladatel Learning Ideas Conference a editor International Journal on Advanced Learning Planning. Akademicky působí na Columbia University v New Yorku a řadí se k nejuznávanějším expertům na moderní vzdělávání, e-learning a design vzdělávacích zkušeností propojující pedagogiku, kognitivní vědy a technologie.

Jeho přednáška s názvem Reimagining the Future of Learning with AI and New Technologies, kterou sám označil spíše za „talk“, přilákala více než třicet účastníků – nejen z MÚVS, ale i z dalších fakult ČVUT, jiných univerzit a institucí, které se zajímají o kvalitu a inovace ve výuce. Široké složení publika se promítlo do záměrně praktického zaměření: Guralnick se soustředil na role umělé inteligence (AI) ve vzdělávání napříč prostředími – od univerzit po firemní školení a rozvoj zaměstnanců.

V úvodu sdílel osobní zkušenost z dětství, kdy po období tvořivé, objevné výuky narazil při přechodu na jinou školu na systém založený na mechanickém memorování pravidel bez pochopení souvislostí. Tento kontrast ho přivedl k nosné myšlence: učení nemá být zaměřeno na zapamatování faktů, ale na rozvoj schopnosti aplikovat znalosti a rozhodovat se v kontextu. Mechanické osvojování informací podle něj vede k negativním emocím a potlačuje přirozenou zvědavost. Guralnick dlouhodobě staví na principu learning by doing – učení skrze praxi a rozhodování v realistických situacích. Přiblížil své průkopnické projekty: první interaktivní simulace pro firemní vzdělávání a otevřené nástroje, které umožňují i netechnickým autorům vytvářet smysluplné výukové moduly. Klíčové je okamžité vyhodnocování kroků a cílená zpětná vazba, která vede učícího se bezpečně scénářem a rozvíjí kritické myšlení, samostatnost i etické uvažování.

Těžištěm přednášky byla myšlenka AI v roli kouče, který provází studenta, dává kontext a rady, analyzuje jeho postupy a pomáhá mu zlepšovat se. AI dokáže přizpůsobit tempo i obsah učení, vytvářet adaptivní scénáře a umožnit bezpečný trénink komplexních situací. Současně ale varoval před rizikem uniformity myšlení, pokud se slepě spoléháme na „optimální“ algoritmická doporučení. Úkolem designérů a učitelů je hlídat rovnováhu mezi strukturou a svobodou – AI má podporovat lidskou tvořivost a reflexi, nikoli je nahrazovat.

Na konkrétních ukázkách představil využití Large Language Models (LLM) pro dialogické učení: modely generují situované rozhovory, hrají role klientů či mentorů a průběžně hodnotí argumentaci. Tyto nástroje už dnes zvyšují účinnost firemního školení, onboarding i budování profesních kompetencí, včetně právnických scénářů, kde se trénuje rozhodování se společenským dopadem. V debatě zazněla otázka, jak vyvažovat osobní rozvoj zaměstnanců a cíle firmy. Guralnick připustil limity korporátního prostředí, zdůraznil však, že i v rámci zadání lze navrhovat osobně smysluplné, personalizované zkušenosti a postupně kultivovat organizační přístup k učení.

Prof. Vladimíra Dvořáková, ředitelka MÚVS, ocenila otevřenou diskusi o možnostech a limitech AI. Se symbolickým odkazem na Guralnickův princip learning by doing dodala, že si ho během pobytu v České republice exemplárně vyzkoušel při foukání skla v české sklárně. Děkujeme za podnětné setkání a je nám ctí, že můžeme rozvíjet spolupráci s tak respektovaným odborníkem.