Masarykův ústav vyšších studií ČVUT byl ve středu 22. ledna 2026 opět místem setkání odborníků, kteří se dlouhodobě věnují využití geografických informačních systémů (GIS) v plánování měst a regionů. Devátý ročník konference GIS v plánování měst a regionů (GISPLAN), pořádaný společně s Českou asociací pro geoinformace (CAGI), potvrdil, že témata práce s prostorovými daty, jejich interpretace a využití v rozhodovacích procesech zůstávají mimořádně aktuální.

Konference, která proběhla v hybridní podobě – prezenčně i on-line – se tradičně zaměřila na praktické zkušenosti z veřejné správy, akademické sféry i technologické praxe. Opakovaně zaznívalo, že kvalitní data sama o sobě nestačí – klíčové je jejich srozumitelné zpracování a schopnost využít je při strategickém rozhodování i komunikaci s veřejností.

Úvodní slova patřila ředitelce MÚVS ČVUT prof. Vladimíře Dvořákové a předsedovi CAGI doc. Karlu Janečkovi, kteří připomněli význam dlouhodobé spolupráce mezi akademickým prostředím a praxí. Dopolední program zahájila Kateřina Vrbová z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která představila projekt jednotné databáze Územně analytických podkladů (ÚAP) v Národním geoportálu územního plánování a nastínila jeho další rozvoj v roce 2026.

Na propojení dat, technologií a reálných potřeb měst navázal Karol Hrudkay ze Žilinské univerzity, který představil koncept městské „živé laboratoře“ založené na senzorických sítích a analýze klimatických, dopravních i parkovacích dat. Praktické využití GIS v každodenním fungování města přiblížil Stanislav Tokoš z města Orlová, jenž se věnoval nejen městskému mapovému portálu postavenému na open-source řešení, ale také iniciativě Rozcestníku geoportálů ČR.

Významnou část programu tvořila témata senzorických sítí a adaptace měst na klimatickou změnu. Zkušenosti z Olomouce prezentoval doc. Jaroslav Burian z Univerzity Palackého, který ukázal, jak lze data strukturovat do mikrozón a využívat je například při hodnocení efektu městského tepelného ostrova. Na něj navázaly další příklady z Orlové, kde jsou data systematicky využívána jako podklad pro strategická rozhodnutí městské samosprávy.

Téma udržitelné dopravy a mobility otevřel Jaroslav Martínek, národní cyklokoordinátor, který představil mapové nástroje podporující rozvoj cyklistické infrastruktury, principy good governance i hledání nových možností financování. Na možnosti sběru a využití leteckých dat ve veřejné správě se zaměřil Zdeněk Klusoň z firmy Aerimap, který přiblížil práci s ortofoty, 3D modely a jejich uplatnění v urbanistickém plánování.

Závěrečný blok konference měl tradičně podobu workshopu. V souvislosti s rostoucím využíváním bezpilotních prostředků ve veřejné správě představila Jitka Nováková Syslová z Řízení letového provozu ČR aktuální legislativní rámec, otázky bezpečnosti a odpovědnosti při provozu dronů. Praktické workflow sběru a analýzy dat při studiu městských tepelných ostrovů následně představil Pavel Struha z Magistrátu města Hradce Králové, předseda programového výboru konference.

GISPLAN 2026 opět potvrdil, že GIS není jednorázovým trendem, ale dlouhodobým nástrojem, který propojuje data, odborné znalosti a strategické řízení rozvoje měst a regionů. Konference nabídla prostor pro sdílení zkušeností, diskusi nad aktuálními výzvami i hledání cest, jak data ještě lépe využívat v praxi.

Prezentace, kompletní fotogalerie a abstrakty příspěvků jsou k dispozici na webových stránkách konference.